SVOBODA ŽIVNOSTI

Nové vynálezy přivádí nové, lepší způsoby práce. Za dnešních dnů nelze bez trestu nutiti člověka, aby setrval po celý svůj život při takovém způsobu práce, který se stal neužitečným. Nemožností konati jiné řemeslo trpí on i lidská společnost. Lepšímu způsobu práce, lepšímu ře­meslu musí ustoupiti řemeslo staré, tak jako ustupuje starý den novému, staré pokolení mladým a stará bída novým, lepším časům.

Touha po rozvoji, vůle rozšiřovat svůj podnik, to je kapi­tál, cennější než peníze, síla, mocnější než elektřina. Vůle růsti přivádí k nám myšlenky, vzory a síly, pod nimiž roste naše živnost ve větší a velkou.

I kdyby okolnosti a překážky byly tak silné, že se nám nepodaří probiti se k tomuto ideálu, potom nebraňme alespoň svým dětem, aby k němu došly. Pak alespoň pro tyto upravme cestu a posilněme je svým příkladem. Vyzbrojme je lepšími vědo­mostmi a silami, aby se jim podařilo, oč jsme usilovali my.

Pamatuji se na inseráty firmy Young z Bostonu, nabízející před 25 lety v od­borných časopisech po celém světě opatkový stroj.

neboť takto nejlépe prospíváme své rodině, svým bližním, své obci a svému státu.

je tu proto, aby vykonával lidem svou prací určité služby. Úspěch této služby zále­ží předně na jeho zdraví, přičinlivosti, nadání, vzdělání a zkušenostech. Tedy vlastnostech čistě osobních. Čím lépe se živnostník stará o sebe, čím více se zdokonaluje v těchto žádoucích vlastnostech, tím více lidem muže prospěti, tím je úspěšnějším. A poněvadž úspěch v obchodě se měří a jeví v penězích a majetku vůbec, tedy tím je zámožněj­ším.

Neorganisujme malost, nepotlačujme sami u sebe tu největší sílu, která umožňuje vítězné překonávání přirozených překážek. Je tolik okolností, sil a překá­žek, které nás tlačí dolů, že se dopouš­tíme hříchu sami na sobě, když si sva­zujeme ruce a vůli chtít si pomoci, chtít růst.

Pravda a skutečnost je jediná základna, na níž se dá vybudovati slušný obchod. Krásná slova jsou pěkná věc a mohou býti i k užitku např. těm politikům, pro něž hlavním kapitálem jsou hlasy. Peníze vám však krásná slo­va přinášeti nebudou, protože žijeme ve světě, kde nám nikdo není ochoten dávati něco za nic.

Vynaložme největší úsilí na to, abychom poznali o sobě a o světě pravdu. Nelžeme a nelichoťme si, avšak nedopusťme také, aby nám lhali a lichotili druzí.

který nám mluví o našich právech, o naší dokona­losti, o tom, co se pro nesmělo udělat a neudělalo.

Jestliže dopustíme, aby tyto tlachy, hovící naší samolibosti, ovládly naše srdce, v tu chvíli již jsme opustili půdu skuteč­nosti a vznášíme se v říši pověry.

Jednou z těchto, pro živnostníka nejnebezpečnějších pověr, je domněnka vlast­ní dokonalosti. Je to pověra, jíž propadá nejvíce dospělých lidí. Projevuje se netykavostí, odmítáním poučení, přesvědče­ním, že nám není třeba vědět víc a učit se od každého.

Nikdo na světě není dosti moudrý a neví všechno. Upínejme svoji mysl a vůli ke všemu, co je před námi a nad námi. Vůle vy­rovnat se jim, zjistit příčiny úspěchu a osvojit si je, nás táhne vzhůru. Snaha zlehčovati a snižovat ty, kteří jsou před námi, nám nepomůže nahoru, ale ještě k hlubšímu úpadku.

jehož ústa oplývala pomlouváním a srdce závistí nad úspě­chy druhých, který dovedl mistrně odkrývati chyby svého konkurenta. Avšak nikdy se nevedlo a nepovede špatně tomu, kdo svým zákazníkům podává své služby se slovy srdečné zdvořilosti a jehož oči dovedou zpozorovati u kon­kurenta spíše jeho dobré nežli špatné stránky, aby z nich mohl míti užitek.

Konkurent nás neporazí. Ten je daleko. Ale porazí nás prach v naší výkladní skříni, v regálech, na pultech, v krámě, protože ten je blíz­ko a vyžene nám z obchodu každého slušnějšího zákazníka, nehledě k tomu, že nám podrývá zdraví.

jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci. Chudý živnostník, který provádí svou živnost chudičkými prostředky, ten nemůže ani při nejlepší vůli často kovi tak, jako jeho zámožnější, lépe za­řízený kolega. Takový živností, nemůže pak zaměstnati pomocníky a zaměstnává-li je, nemůže jim platit dobrou mzdu. Chudoba pozemskými statky může býti v mnoha povoláních před­ností a v mnoho nezávadnou, avšak pro živnostníka je vždycky vadou, poněvadž z jeho bídy roste bída národa, bída bliž­ních.

Chtít růsti, rozšiřovati svůj podnik, zdokonalovat se. A jestliže nezanechá svým dětem víc než dobrý příklad a vůli k růstu, zanechal jim dosti, aby jim zaručil dobrou bu­doucnost a sobě čestnou památku.