CESTA KE CTI, MOCI A BOHATSTVÍ

Toto nadšení bych však chtěl vzbuditi především u těch z Vás, kteří odejdete na techniku, protože Vy se naučíte nejdříve a nejlépe budovati blahobyt sobě a jiným.

Výroba a podnikavost, vedená v duchu služby veřejnosti, jest zřídlem cti a moci pro každého a jediným zřídlem zámožnosti jedinců i celku.

Člověk dobře obutý mocněji čelí úrazům a nepohodě a jest schop­nější výdělku nežli člověk bosý.

Cyklista se pohybuje čtyřikráte rychleji k cíli při stejné únavě než chodec. Automobilista se po­hybuje patnáctkráte rychleji než chodec bez vlastní únavy. Po­ciťuje slast moci, když stiskem páky probouzí sílu celého stáda koní k svým službám. A což teprve pociťuje pilot, když vidí před sebou prchati poděšené ptactvo, před novým ptákem, člověkem! Ptactvo, kterému člověk záviděl od svého vzniku křídla.

V našem závodě si vydělá nyní zapracovaný dospělý muž za 8 hodin na pár bot, kdežto před válkou musel na tytéž boty pracovati 30 hodin. Jsme hrdi na to, že se podařilo našemu spo­lečnému úsilí dohoniti i nejlepší obuvnické závody americké v jejich službě sobě a veřejnosti, a podle našeho rozpočtu v roce 1928 je značně předháníme.

Muž zaměstnaný v americké auto­mobilce vydělá na automobil za 50 až 60 dnů, u nás teprve za 600 dnů, vinou nepodnikavosti nás všech.

Věřím, že všichni sou­hlasíte, že jest povinností každého z nás státi se silným, bohatým, že všichni souhlasíte s heslem: Chudoba — výmluva, zámožnost — povinnost. Nuže, staňte se podnikateli ihned, ne až vystudujete. Student podnikatel pořídí si nejprve pevnou hospodářskou zá­kladnu, bez které zdárný podnikatel nemůže existovati. Pořídí si rozpočet pro zlomek tohoto roku i pro rok příští s heslem: „Mnoho vydělat, rozumně vydat a až za třetí ušetřit. Mládí ať investuje, stáří ať střádá.“

Strana vydání našeho rozpočtu ať neobsahuje vydání za požitky, které nepřinášejí zároveň užitku. Varujme se toho, aby o našem vydání rozhodovala jen naše kapsa podle toho, je-li plná nebo prázdná. Nikdo z nás nemá práva naříkati na neúspěch, kdo si nedal ani tolik práce, aby si plně uvědomil svůj hospodářský cíl, stanovil svůj hospodářský plán, a kdo není ochoten se pak podle toho plánu říditi.

Je-li na straně příjmů položka od rodičů, pořídíme si pevná do­jednání s rodiči. Naturálie v podobě oděvu atd. proměníme v pe­níze, protože se nesluší na podnikatele, aby mu matka kupovala oděv.

Setkal jsem se s lidmi, kteří měli vysvědčení akademické hodnosti v kapse, ale při tom nevěděli o vlastním životě ani tolik, kolik má věděti devítiletý hoch, totiž kolik stojí oděv, který nosí, a kolik spotřebovali statků v předešlém roce.

Již šestileté dítě má býti vedeno k samostatnému hospodářskému myšlení. Příjem od rodičů dejme do rubriky darů. Nejvíce se pozastavme nad polož­kami, které nám plynou z naší práce, ze služeb, prokázaných lidské společnosti.

Každý z Vás by měl míti během studijní doby svůj závod, třeba jen malého řemeslníka, kde by nabyté teoretické vědomosti vy­zkoušel v praxi. Práce v tomto závodě by měla býti hlavní po­ložkou na straně příjmů Vašeho rozpočtu. Práce v tomto závodě by měla býti Vaší učitelkou vynalézavosti. Podnikatel potřebuje především vynalézavosti. Myslím na drobnou vynalézavost, ne­zbytnou při každé práci.

Literatura celého světa nepomůže strojníku zvednouti do svěráku dílec, který jest těžší, než kolik může uzvednouti, když chybí v dílně zvedací zařízení. To jest problém jeho práce a musí vynalézti způsob, jak jej rozřešiti.

Vynalézavost jest vlastnost, kterou získáme jen cvikem v mladých letech, při práci, ale nikdy ne ve škole. Škola jest strom vědění. Věda jest velká moc, nelze jí však využiti bez vynalézavosti. V každém případě musí býti nejdříve vynalezeno, jak té oné vědy využiti.

Příjem získaný prací změří naši užitečnost a podnikavost v přítomnosti a naši chudobu nebo zámožnost v budouc­nosti. Člověk, který vyrostl k dospělosti jen na účet svých předků a státu, bude se těžko učiti službě sobě a jiným, bez ohledu na míru vědomostí, kterých nabyl.

Učení technické směřuje jediné k rozmnožování statků, a myslím, že strojník, který rok po nastoupení na techniku nedokázal zlepšit nějaký přístroj nebo aspoň zařízení, které běží a slouží lidem a přináší peníze, měl by v tom spatřovati pro sebe důkaz, že nemá pro tento obor práce nadání.

Chcete býti vůdci práce mnoha spolupracovníků. Chcete-li s nimi vybudovati závod, vybudujte nejdříve sebe.

Vůdce práce, budo­vatel závodu ať vybuduje nejdříve sebe. Uspořádejme svoji životo­správu tak, abychom se učinili schopnými velikých výkonů dušev­ních a fysických.

Ukázněme především zažívací a vyměšovací ústrojí. Ráno na­plňme dokonale prázdný žaludek a vyprázdněme se. Nemusíme tak mysliti dopoledne ani na restauraci, ani na toaletu.

Naše obvyklá česká snídaně, skládající se z kávy a rohlíčku, je pří­činou, že se nám práce dopoledne dost nedaří pro prázdný ža­ludek. Odpoledne se nám nemůže práce dařiti pro žaludek pře­plněný obědem; zejména jestliže jsme v poledne spolkli pořádný knedlík, můžeme býti jisti, že nám odpoledne už nic nenapadne.

Pracujeme-li převážně duševně, požívejme ovoce, mléko, zeleninu, lehké moučníky a málo masa. Když konáme těžkou práci tělesnou, požívejme hodně masa a knedlíků.

Ukázněme se i ve vykonávání takových prací, které jsou nám odporné. Ukázněme svoji sou­středěnost na práci, kterou zrovna té chvilky konáme. Ukázněme se ve skončování práce. Jen tak dovedeme řešiti problémy, vyža­dující několikahodinového nepřetržitého duševního napětí, a ze­jména problémy, které se zásadně nedají rozřešiti jinak než za ranního šera.

Vyzbrojme se do práce co nejlépe a co nejůčelněji. Pohleďte na tuto tužku upevněnou na řetízku. Uvázanou tužku lze mnohem rychleji uchopiti než volnou. Využitím tohoto způsobu ušetříte tisíce vteřin denně. Tímto mechanickým bločkem s volnými listy zvýšíte svoji výkonnost rovněž značně. Zásluhou těchto dvou vzácných pomocníků neunikne Vám žádná myšlenka, ani ta, která Vám napadla, zrovna když jste byli někde vysoko na komíně nebo někde dole v kanále.

Tito dva laciní moji pomocníci dopomohli k třetímu vzácnému pomocníku, k mému prvnímu autu, o několik let dříve, nežli bych se byl k němu dopracoval bez nich. Na svých přátelích jsem vypozoroval, jak velice nebezpečné jest auto pro podnikatele začátečníka, když ho zneužívá k své zábavě. Proto jsem nechal své první auto státi 14 dnů v garáži, abych zatím v sobě vyzkoušel schopnost ovládati se v jeho používání. Tak jsem si navykl viděti nejkrásnější krajinu zrovna tam, kam mě vedla moje povinnost.

Staňte se světovými podnikateli, ať vyrábíte stroje nebo sázíte brambory. Vycházejme z názoru, že celý svět byl stvořen proto, aby sloužil nám, a my jsme se narodili, abychom sloužili celému světu. Dělejme třeba sebe nepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě. Udělej nejdokonalejší past na myši, a svět si vyšlape cestu k Tvým dveřím, povídá Emerson, a moje zkušenosti po­tvrzují správnost jeho slov.

Vy, kteří myslíte, že touha po světovém obchodu jest pro Vás ne­dosažitelná, dovolte, abych Vám směl vyprávěti něco o svém příteli Youngovi v Lynnu, Massachusetts. Před 25 lety jsem od něho obdržel ceník na stroj pro formování opatků. Byl jsem tehda ještě zcela malý švec, ale stroj jsem si objednal.

Často jsem na svých cestách slýchal vyslovovat jeho jméno. Dodával stroje již tehdy do všech částí světa a byl jsem proto přesvědčen, Že jest veliká světová firma. Při své návštěvě jsem nalezl Mr. Younga s jeho synem v malé dílně obyčejného činžáku. Oba měli vyhrnuté rukávy a plné ruce práce. Tuze jsem se podivil, když jsem zjistil, že jsou to jediní zaměstnanci této světové firmy a že místnost, ve které jsme byli, jest jediná, ve které výrobu provozují. Jejich světové obchodní spojení vybudoval tisk.

Málo lidí si uvědomuje, že k výrobě brambor lépe se hodí noviny a tiskařský lis než motyka. Noviny nám povědí, kdo letos vypěs­toval nejchutnější a nejplodnější brambory na světě, a noviny mají pověděti celému světu, když se nám podařilo vypěstiti nejlepší brambory na světě.

Holandský sedlák získá z jedné měřice výnos až 20.000 Kč. Ovšem zaplatí dobrovolně tisíce novináři za noviny a za anonce.

Starosvětští rolníci nedají svému novináři nic a vytěží z jedné měřice téměř také tolik, téměř nic.

Právo na naši objednávku má jen nejlepší pracovník, ať si bydlí v kterémkoli konci světa.

Jest důstojnější a výnosnější učiti se od nejlepšího pracovníka nežli mu překážeti vysokými cly. Žádati vysoká cla na ochranu své práce jest tolik jako žádati vládu, aby pokutovala mého zá­kazníka, když nechce ode mne koupiti.

Jsem pro bezcelný dovoz obuvi do naší republiky a byl bych pro bezcelný dovoz lidových aut, kdybych je vyráběl. Výrobce pra­cuje proto, aby vydělal, aby posloužil sobě, ale vyrábí také proto, aby posloužil veřejnosti. Výrobce žádající trvalou ochranu celní jest sobě k malému výdělku, jest veřejnosti ke škodě.

Kdybych byl výrobcem aut, vyráběl bych auta jen lidová a jen jednoho typu.

Vždyť boháčů u nás nemáme. Kdyby mé auto přes to nesneslo světové soutěže, pokusil bych se třeba jen výrobou jednoho dílce. Tento dílec bych však vyráběl tak dokonale, abych donutil svět vyšlapati si cestu i k mým dveřím, jak to praví Emerson.

Všichni pracující lidé v naší republice mají právo na auto, nejen Baťa a pan vrchní ředitel od Škodů.

Bludy, že průmysl a stát nemůže existovati bez celní ochrany, jsou rozšířeny stejně mezi průmyslníky jako mezi státníky mnoha zemí. Není to tedy nějaká speciální naše česká nemoc.

Jedné tužby starých generací podnikavostí nelze dosáhnouti: spo­kojenosti lidské. Zlepšování života lidského jest závislé na ne­ustálém závodění všech lidí. Kdo dřív a lépe.

Geny, které zápa­sícím vyplácí boží ruka v podobě hospodářských úspěchů, nejsou nikdy stejné. Jest mnoho zápasících, ale žel, jen jediný může býti prvním. To jest zřídlo naší lidské nespokojenosti a závisti.

Avšak i závist musí býti zužitkována k pokroku člověka. Nikdy by člověk nebyl vynalezl letadlo, kdyby nebyl záviděl ptákům křídla.

Až Vy, mladí podnikatelé, dopracujete se ve svém podnikání k bohatství a moci, pamatujte na slova Kristova:

„Ten, kdo nej­mocnější chce z Vás býti, ať jest služebníkem Vaším." Pamatujte, že Vaše síly, Vaše schopnosti patří veřejnosti.

Pamatujte, že ma­jetek a peníze obíhající ve Vašem závodě mají pro Vaše spolu­pracovníky touž důležitost jako asi krev ve Vašem těle pro Vás. Zákon dává podnikateli právo nakládati volně s majetkem, za­psaným ve veřejných knihách na jeho jméno. Nikdy trvale ne­bude toto právo odňato podnikateli, jako nemůže býti odňato právo vojevůdci nad životem svěřených mu vojáků. Ale naklá­dejte s tímto životodárcem, jako svědomitý vůdce nakládá se svým vojskem. Přes to nemáte práva považovati se za více nežli za správce společně vyzískaného jmění.

Buďte jeho dobrými správci. Každý zbytečně vydaný peníz po­važujte za zpronevěru ze společné věci.

Pomáhejte svým spolu­pracovníkům rozmnožovati příjmy. Odstraňte z jejich práce dřinu. Ať na konec práci tělesnou, jmenovitě dřinu, koná v dílnách i na poli stroj. Ať na konec člověk vybíjí své síly v zápasech dušev­ních, v závodech myšlenek.

Nikdo neotřese trůnem Vaší práce, ať jest velký nebo malý, pokud svoji práci budete konati v duchu služby člověka, v duchu služby veřejnosti.

Tento vzkaz téměř beze změny reprodukuje přednášku, kterou autor konal dne 8. XI. 1927 v Masarykově Akademii práce.